Článek Jakou hodnotu má zdraví?

V minulých dnech naplnily titulky světových i českých médií zprávy o zhoršeném zdravotním stavu zakladatele a generálního ředitele firmy Apple Steva Jobse. V prvních okamžicích jsme se dokonce dozvídali o tom, že mu zbývá jen pár týdnů života.

Předně je třeba říci, že informaci o pravděpodobně blízkém úmrtí přinesl jako první bulvární týdeník National Enquier, který pořídil fotografie Jobse před lékařskou klinikou specializující se na léčbu rakoviny. Na základě těchto fotografií nechal některé lékaře stanovit diagnózu. O její přesnosti lze tedy velmi silně pochybovat.

Na druhou stranu je faktem, že čerstvě šestapadesátiletého Jobse zdravotní problémy trápí, a to minimálně od roku 2004, kdy přiznal rakovinu slinivky. Od té doby se zprávy o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu objevují stále častěji.

Kolik stojí zdraví?

Zkusme se podívat, jaký vliv má Jobsovo zdraví, respektive často nepodložené zprávy o jeho kvalitě, na hodnotu akcií společnosti Apple a proč tomu tak pravděpodobně je. Nejprve několik čísel.

14. ledna letošního roku přinesla média další vlnu zpráv o zdravotních komplikacích šéfa druhé nejhodnotnější firmy na světě (dle tržní hodnoty).  Na obchodování se to projevilo od počátku obchodování následující týden, kdy mezi 17. a 21. lednem ztratil Apple na hodnotě akcií 9 %. Původní hodnotu překonaly akcie už 9. února a dále rostly.

Poslední bulvární zprávy o předpokládaném úmrtí strhly cenu akcií v období 16. až 22. února o 6,75 %. Tržní hodnota společnosti klesla z 330,5 miliard dolarů na 308,19. Medializované zhoršení zdravotního vztahu ředitele společnosti tedy Apple stála cirka 22,5 miliardy dolarů.

Jak už bylo řečeno výše, společnost Apple je podle tržní hodnoty druhá největší společnost na světě (před ní je Exxon-Mobil a za ní PetrolChina, kterou Apple předběhl 23. září 2010). Jak je možné, že hodnota tak velkého kolosu, zaměstnávajícího desítky tisíc lidí, z velké míry stojí na tak nejistém a nepředvídatelném základu, jako je lidské zdraví jednoho člověka?

Ach, ta vize

Připomeňme si Jobsův příběh. V roce 1976 společně se Stevem Wozniakem založili společnost Apple, která částečně odstartovala éru osobních počítačů. Ačkoli v tomto závodě o trh nakonec zvítězil koncept PC společnosti IBM, Macintosh od Applu se stal jedinou, a spoustou lidí také využívanou, alternativou PC. V roce 1985 byl Jobs ze společnosti proti své vůli vyhozen. Nevzdal to, založil společnost NeXT Computer, od George Lucase koupil tehdy nevýkonné studio Pixar a udělal z něj dvorního dodavatele animací pro společnost Disney. NeXT Computer nakonec koupil tehdy nepříliš úspěšný Apple a Jobs se tak dostal zpět do jeho vedení.

Jeho nejsilnějším přínosem byla bezesporu silná vize, která silně mířila nejen na zaměstnance společnosti, ale také na spotřebitele. Velmi zajímavě rozvádí Simon Sinek v tomto videu. Obsah vize, který by se dal formulovat jako: „Everything we do, we do because we believe in challenging the stautus quo.“, má obrovský efekt na emoce zákazníka a umožnil Applu získat oddané a nadšené publikum. To se netýká pouze jednoho odvětví . Univerzalitou vize mohl Apple proniknout do odvětví osobních počítačů, hudebních přehrávačů (iPod od r. 2001), mobilních telefonů (iPhone od r.  2007) a nově i tabletů iPad, které mají mnohá využití a krom osobních počítačů konkurují rovněž elektronickým čtečkám knih. Zdá se přitom, že kamkoli Apple jde, jeho vize a motto „Think differently“ mu vždy automaticky přináší spoustu následovníku, a tím i zákazníků.

A není to málo?

Je třeba uznat, že na trhu existují i pokročilejší a technicky dokonalejší produkty, než je např. iPhone. Krom zajímavého designu, uživatelsky příjemného ovládání a produktové kompatibility (kde na druhou stranu jedinečná platforma neumožňuje používání konkurenčních aplikací) toho produkty Applu zas tak moc nenabízejí. Jak ve svém článku Fenomén Smiling Curve píše František Dalecký, není výroba Applu nijak drahá, a ceny jejich telefonů naopak výrazně převyšují průměr. Na grafu níže lze snadno vyčíst, že zatímco Apple prodá pouze 4% ze světového trhu telefonů, má z nich více než 50% z celkového zisku v tomto odvětví. Je tedy mnohem dražší než konkurenční společnosti, a podle klasických pravidel marketingu by tím měl být také ve výrazné nevýhodě. Bylo by až logické, kdyby se zákazníci pro výhodnější ceny přesouvali ke konkurenci.

Zdroj: Asymco

Zkuste však některému z apple-geeks sebrat jeho iPhone a nabídnou konkurenční chytrý telefon. Nebude souhlasit, protože to přece není Apple. Jobs tak dosáhl vytvoření tzv. modrého oceánu, kdy udělal konkurenci bezpředmětnou a začal si sám na trhu vytvářet a diktovat podmínky (zde se hodí jeden citát, vyjadřující jeho vizionářskou povahu: „Lidé často nevědí, co chtějí… dokud jim to neukážete.“)

Z osobního vystupování Steva Jobse při prezentaci nových produktů můžeme poznat, že si takové chvíle užívá a že vize, kterou se mu podařilo zavést a komunikovat ve společnosti Apple, je i jeho osobní vizí. Přejme mu tedy pevné zdraví. Polemiky nad tím, jakou hodnotu má zdraví Steva Jobse nebo kohokoli jiného jsou bezpředmětné. Spíše se zamysleme nad tím, jakou hodnotu má pro společnost Apple její vize a zda ji po Jobsově odchodu z funkce generálního ředitele dokáže někdo naplňovat.

Zdroje:

Týdeník National Enquier, www.nationalenquier.com
Statistická společnost Asymco, www.asymco.com
Týdeník The Economist, www.economist.com
Nex York Stock Exchange, www.nyse.com
Poblikace Blue Ocean Strategy, W. Chan Kim a Renée Mauborgne, Harvard Business School Press, 2005