Článek Co nás odrazuje od práce?

Jak nesmyslnost ničí motivaci?

V prvním experimentu skládaly pokusné osoby roboty z lega (bitevní robot Lego Bionicle ze čtyřiceti dílků). Za prvního složeného robota dostaly 2 dolary, za každého dalšího o 11 centů méně (tzn. za druhého 1,89 dolarů atd.), neměly žádný časový limit, mohly skládat, dokud jim to připadalo výhodné.

Respondenti byli náhodně rozděleni do dvou skupin. U první skupiny výzkumník umístil složeného robota vždy pod stůl, aby ho mohl rozložit později pro další osoby. Respondenti přitom věděli, že po skončení testu budou všichni roboti rozebráni. U druhé skupiny (pracovně nazvané Sisyfos) však výzkumník složeného robota rozložil přímo před zraky pokusné osoby, která mezitím skládala dalšího. Rozloženého robota následně respondent dostal opět ke složení. Skládal tak dva roboty stále dokola.

A výsledky? Mezi skupinami byl prokazatelný rozdíl – účastníci z první skupiny průměrně složili 10,6 robotů a vydělali 14,40 dolarů. Oproti tomu osoby z druhé skupiny průměrně sestavily 7,2 roboty a získaly 11,52 dolary. Ariely a jeho spolupracovníci se dále zaměřili na souvislost mezi poskládanými roboty a oblibou lega mezi respondenty. V první skupině se potvrdila vysoká korelace, pokud respondenty skládání lega bavilo, vydrželi u sestavování robotu déle. Ve skupině Sisyfos však nebyla korelace takřka žádná. Ariely vyvozuje závěr, že demotivující pracovní podmínky mohou snadno zničit radost z práce i u nadšených a zapálených jedinců.

Nezájem o výsledky práce demotivuje

Vztah mezi motivací a smysluplností práce Ariely a jeho spolupracovníci detailněji zkoumali také v dalším experimentu. Tentokrát pokusné osoby hledaly na papíře pokrytém změtí písmen všechna místa, kde následovala dvě „S“ za sebou, na každém listu bylo takových dvojic deset. Pokud se respondentům podařilo všechny dvojice nalézt, dostali odměnu a mohli pokračovat dalším listem. Za první list byla odměna 55 centů, za každý další o 5 centů méně (za dvanáctý list už nebyla žádná odměna).

Účastníci byli rozděleni do tří skupin. První skupina se na papír vždy podepsala a výzkumník jej po vyplnění zkontroloval. Než jej položil na hromadu ostatních vyplněných listů, pozitivně pokýval hlavou. Druhá skupina, anonymní,  se na list nemusela podepisovat a výzkumník jej odložil na hromadu okamžitě, aniž by jí věnoval pohled. A co třetí skupina, pracovně nazývaná skartovací? Zde se zkoušející na papír opět ani nepodíval a přímo před zraky respondentů jejich list skartoval.

V první skupině průměrný účastník dokončil 9,03 stránek, ve druhé 6,77 a ve třetí 6,34. Zbavit práci smyslu (a tak demotivovat například vlastní zaměstnance) je nečekaně snadné, stačí pouze práci druhých ignorovat. Dopad na pracovní motivaci je značný.

Poučení?

Jaký závěr Ariely z těchto experimentů vyvozuje? Motivace a radost z práce je významnější, než se běžně předpokládá. Klíčové jsou dva motivační faktory:

• Zaměstnanec by měl vidět hotový produkt, k němuž jeho práce směřuje.
• Zaměstnanec by měl vědět, že zaměstnavateli na jeho práci záleží.

Video od Dana Arielyho popisující průběh experimentu

Zdroje:

I. Ariely, D., Kamenica, E. et Prelec, D. (2008). Man’s Search for Meaning: The Case of Legos. Journal of Economic Behavior and Organization. Vol. 67, no. 3-4, pp. 671-677.
II. Ariely, D. (2011). The upside of irrationality New York: HarperCollins.
III. Ariely, D. (2011). Jak drahá je intuice? Praha: Práh. (Kapitola 2. – Jak důležitá je práce.)
IV. Článek byl se svolením autora převzat a upraven z: http://academic.prott.cz/2011/smysluplnost-prace-a-roboti-z-lega/)

Související články:

• Nevíte PROČ? Raději přestaňte podnikat. - TED přednáška uveřejněná v květnu 2010 jednoduše ukazuje jak inspirovat a motivovat k akci zaměstnance či klienty.